9.-11.1 2026 DrD CHATA
Psalo se léta páně bůhvíkolikátého. Skupina dobrodruhů se rozhodla vyrazit vstříc zimě na vzdálenou chatu na Morávce, kde ve sněhové bouři prožila společné dobrodružství připravené PJ Anděl. Ano – vyrazili jsme hrát Dračí doupě II, abychom zjistili, jak se vlastně hraje a zda máme dostatek schopností překonat všechny nástrahy.
Družina byla vskutku různorodá. V jedné hospodě k sobě přisedli elf hraničář Gelbrin (stavěl všude opevnění), krol válečník Mathay (každého vyčerpal), krol druid Bukanýr (můžeme mu říkat ouško, protože jako jediný naslouchal a slyšel průvan), elfka alchymistka Kasi, trpaslice zvěd Katrin a člověk vědmák Velen (když našel konečně nemrtvého, tak ho minul).
Nevíme proč, ale vybral si je cizinec, který chtěl jedinou maličkost – krystal. Nic těžkého. Zajdeme do domu, šlohneme krystal a zdrháme zpět.
Tak proč tam tedy posílá ozbrojenou družinu? A kam se poděly dvě předchozí výpravy?
Od cesty nás neodradil ani medvěd, ani polomrtvý rytíř. Druid nám navíc vykouzlil bažinu, která byla pojistkou, že nejdeme zpět, ale pořád k domu. Dům byl plný chodeb a ani onoho baziliška jsme neminuli. Hledání všech nápověd nám sice zabralo dost času (klobouk dolů – Anděl nám při pátrání nic neprozradila), ale nakonec jsme našli/uhodli správné heslo (i přes riziko cca 600 000 možných kombinací) a k výměně s cizincem skutečně došlo.
Zvláštním zpestřením byla cesta domů – zatímco v herním světě jsme slavili úspěch, v tom reálném nám cesty zapadaly sněhem. Nabuzeni vítězstvím jsme ale necouvli ani tady.
