Osmačtyřicítka Ostrava

Manévry (8. 3. 2008)

Na srazu se nás sešlo celkem asi 40 lidí ze 4 oddílů, z toho Osmačtyřicítka zabrala necelou polovinu, věkem jsme však byli spíše pod průměrem, protože jela převážně vlčata. Po příchodu do lomu za Pržnem jsme se rozdělili na 2 družstva a pro rozlišení si jedni uvázali šátky kolem hlavy a připli modrou pásku na štíty. Brzy na to začala první bitva – únos princezny. Po čtyřech únosech jsme přešli na dobývání území a následně na boj o vlajku. Po probíjené jsme odložili pucky a štíty a zahráli si veverky a hututu. No a rázem byl nejvyšší čas vyrazit na vlak zpět. Na ten jsme si podle mě docela mákli, i když podle jiných vůbec. No možná to souviselo s tím, že jsem následující den místo do práce zamířila k lékaři.

Většina bitev byla velmi vyrovnaná, a když ne bitvy, tak rozhodně výsledky. Podstatné je, že si všichni důkladně zahráli a hra oživila i ty, kteří se jinak jen sotva projeví. Já osobně se tedy vyřádila tak, že na to mé svaly vzpomínaly ještě několik dní poté. Ale stálo to za to.

Ondra o této akci napsal: Když jsme došli k lomu, posvačili jsme. A potom zahráli první hru. Úkolem bylo se dostat k princezně, která seděla bez štítu u nepřátelského stromu. Druhá hra s puckama a se štítem byla taková zajímavá, protože jsme se museli dostat do kruhu kolem stromu bez jediného zasáhnutí. Třetí hra mě moc nebavila, ale i ta byla dobrá. A poslední hra s puckama: kdo ukradne vlajku? MY! Kdo jiný? Potom ještě veverčí ocásky. Tři skupiny proti sobě. A taky nesmíme zapomenout na tutání.