Osmačtyřicítka Ostrava

Okresní kolo Svojsíkova závodu

V sobotu jsme se vydali na Svojsíkův závod, ale účast nebyla velká. I kdyby se Marší nezranila, stále by nás bylo jen 10. Utvořili jsme dvě družiny, a to dívčí soutěžní a klučičí nesoutěžní. Po příjezdu do Těrlicka jsme se nahlásili a ihned obsadili dětský domeček na „hřišti“. Ve volném čase jsme si zahráli hru „Chce se mi čůrat“, k první hře se přidala Samča (a nebyla touto hrou úplně nadšená). K druhé hře se přidal celý další klučičí oddíl. Na zahájení jsme se dozvěděli, že se nacházíme v Těrlicku v roce 1962. Již za pár hodin se začne část obce zatopovat a spolu s ní naše obydlí. Musíme se rychle evakuovat! V samotném závodě jsme obešli 8 stanovišť, kde jsme se na evakuaci připravili. Balili jsme batoh, stavěli stan, zachraňovali v simulovaných krizových situacích, zakreslovali do mapy a hledali správné spoje. Cestou jsme si měli všímat neobvyklých věcí, na které se nás pak ptali „detektivové“. Večer se také opékalo, ale bohužel se začalo příliš pozdě, asi v 8. To vedlo k tomu, že noční hra začala okolo desáté a skončila asi o půl jedné ráno. V této hře se už nesoutěžilo, protože některé družiny odjely nebo šly spát. Šlo o to, že je potřeba najít starostu, nebo alespoň truhlici, kterou ukradl. Ta byla na jednom z mnoha stanovišť, a tam Ta byla na jednom z mnoha stanovišť, a tam kde nebyla jsme zjistili alespoň nějakou indicii. Truhlu jsme nakonec nalezli na hřbitově, a každý si mohl vžít odznak závodu a drobnou sladkost. Před touto hrou ještě Vydra stihl omylem trochu zničit brýle od Kiki, a tu ještě cestou švihla větvička do oka, tak jsme ještě řešily zdravotníka. Poté jsme unaveně padli do stanů, ale někteří tolik unavení nebyli, a ještě se bavili a zpívali. Ráno nás možná trochu moc brzo vzbudilo slunce a čekal nás horký den. Nejdřív jsme Želé, já, Krtek a Vydra házeli žabky do vody a po snídani (kterou se stala Kubova buchta), byl závěrečný nástup, kde jsme odevzdali zpětnou vazbu a konečně se dozvěděli výsledky. JSME DRUHÉ!!! Tedy v červnu nás čeká krajské kolo! Ale i kluky je třeba pochválit: nebyli poslední! Přestože byli pouze tři, umístili se na krásném předposledním místě! Po fotkách s diplomy a poháry jsme dobalili poslední věci, ještě jednou zahráli hru Chce se mi čůrat (a to se asi stává hrou akce), pokračovali hrou Spermie, a nakonec jsme stihli i Buldoky, ale jen část, protože Buldokovi – Anakin trochu nevyšel plán. Zakončili jsme místo Benziny na Poliklinice a tam i potkali Jáju. – Týna