Osmačtyřicítka Ostrava

Podzimní tábor aneb Toraxova tajuplná kniha kouzel (25. – 29. 10. 2008)

Den první

Čaroděj Torax byl okraden o kouzelnou knihu a bylo na nás, jestli se nám ji podaří najít a získat zpět. To, že cesta nebude jednoduchá, jsme tušili už od začátku. Netrvalo dlouho a vše se potvrdilo. Svolat sněm mágů se v noci zdálo být nad naše síly a taky že bylo. Po dlouhém bloudění s kouzelným kompasem se každá družina zatoulala někde po okolí a mágy né a né najít. Ale nebyli by to mágové, kdyby nevycítili důležitost situace a předvídavě na sněm sami nevyrazili.

Samozřejmě že cestě ke svolání sněmu mnohé předcházolo. Ať už to bylo zabydlení se ve venkovském stavení nebo krocení draků na kopci nad vesnicí. Toho se každý ujal se ctí, někteří draky zkrotili, jiní je zničili:). Když se všichni večer posilnili a připravili se na cestu, mohlo se vyrazit na radu. Jak to dopadlo, už víte, ale málem bych zapomněl, že statečný Oříšek cestou spadl do rozbouřeného potoka a musel dále putovat v mokrých botech.

Den druhý

“Je ráno!! Vstávat a pořádně se rozcvičit před dalším náročným dnem!” No jo, ale nikomu se nechce vstávat. Nakonec se podařilo, dokonce vstal i Ully;) A je tu snídaně, balení a cesta do Břidličné. Dostavník se trochu loudá, ale nakonec zdárně dorazil do cíle…to je ale díra. Rychle odsud pryč. Takhle začalo hledání pocestného a zloděje knihy, o kterém nám řekli mágové. Cestou necestou, přes louku plnou krav, do kopce i z kopce, ale pořád neohroženě. Pro jistotu trénujeme střelbu na vedoucí:). No jo, ale čas běží a dobrodruhové dostali hlad a žízeň. Stačí nasbírat něco lesních plodů a čaj je hotov, polévku vykouzlil mág z pytlíku, ještě že ho máme, a může se jíst. Když jsme vyrazili dál, narazili jsme na značky dobrodruhů před námi, které nás zavedly až k hrobu zloděje. POZOR!! V okolí se nacházejí podzemníci a my tu ještě máme někoho hledat! Boj byl tvrdý, bojovalo se o každý strom, nakonec jsme ale našli to, co jsme poptřebovali, ztracený pocestný spící v lese. Teď stačí JEN dojít zpět do našeho brlohu, který je ….asi….třeba tudy. Už se stmívá a my ještě furt jdeme. DOSTAVNÍK!! Ještě že nás vzal. Unaveni padáme každý na svůj pelech, i když večer ještě neskončil.

Den třetí

Co nás asi čeká dneska? Snad se nám už podaří najít cestu do labyrintu, kde je Kniha uložena. Hned po snídani si Poutník, kterého jsme včera zachránili, vzpomněl na to, že po cestě musel se svou družinou projít nebezpečnou pavučinou. Proto jsme se k ní kvapem vydali. Dříve, něž se nám to ale povedlo, potkali jsme podzemníky a nezbylo nám nic jiného, než se narychlo ukrýt. V tom se nejlépe osvědčili dobrodruhové z rodu “NEMAME” (pokud se nemýlím), kteří byli opravdu k nenalezení;). S pavučinou se nejlépe popasovali Strážci věže. Samozřejmě že každá družina si našla svůj způsob. (https://www.youtube.com/watch?v=3w9EJvBMoP4) Když jsme se přes ni všichni dostali, vyhládlo nám tak, že nezbývalo nic jiného, než se jít opět posilnit do chalupy:). Jen co jsme se nadlábli, zavítal mezi nás medicinman, aby nás naučil něčemu ze svého řemesla. To, jak se mu to povedlo, ví každý sám:). Do večera už se toho moc nedělo, jen drobné zápolení mezi doborodruhy, zpěv a podobně.

Den čtvrtý

Konečně je to tady, dneska by se to mělo všechno vyřešit! Kniha už je na dosah a my víme, jak na to. Na to, abychom mohli do podzemního labyrintu, potřebujeme získat artefakty z města Podzemníků. Tak jdeme na to. Dobrodruhové musí hledat v neznámém městě plném zákeřných protivníků a aby toho nebylo málo, bojují ještě mezi sebou, aby pro svůj rod získali co nejvíce předmětů. Ze začátku se ukazuje, že práce s mapou je těžší, než by si mohli myslet, a najít se není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Po tvrdých bojích o každou uličku, artefakt a život se podařilo sehnat vše, co bylo potřeba. Nejlépe se to vydařilo Strážcům věže. Labyrint je nadosah. Když už vše víme, hodilo by se ještě trochu relaxace po náročných dnech. Zdejší bazén se k tomu přímo vybízí. Někteří plavou, jiní pózují u břehu a někdo dělá blbosti. Každopádně jsme zase všichni umytí a odpočatí.

Teď už čekáme jen nebezpečnou cestu labyrintem. Nastala noc a je to tu. Každá družina vyráží po provázku, který se táhne sem a tam celou budovou. Některým se daří víc, některým míň. Během cesty dokonce dojde na ošetřování neznámého pocestného, nebo luštění záhadné zprávy. Projít se ho naštěstí podařilo všem, a tak každý získal jednoho bratra pro vysvobození knihy. Únava nás už ale dohnala a tak mizíme do pelechu. Zbytek vyřešíme ráno.

Den pátý

Hned ráno jsme se vydali zachránit knihu, poté co jsme spojili všechny tři bratry, kniha se uvolnila a my ji mohli předat čarodějům! Takhle skončil celý náš příběh. Už nás čekalo jen uklidit, sbalit se a šupem domů:). Doufám, že se všem na táboře líbilo tak jako mě a budete se těšit na další ;).

Mahoni

 

A takhle se na podzimní tábor dívá Ondra:

Ach ten Hronix, zase potřebuje pomoc. Jeho přitel Torax byl okraden o kouzelnickou knihu. Musíme svolat čarodějnickou radu. To se nám moc nepovedlo, ale čarodějové vycítili tuto naši snahu a přišli k nám z hor. Dověděli jsme se, že se za zlodějem Toraxovy knihy kouzel vypravila výprava, která bohužel ztroskotala. Pravděpodobně z nich nikdo nepřežil. Ale máme štěstí, výprava po sobě nechala stopy. Jdeme po nich a narazíme na hrob lupiče. Podzemníci mu vzali knihu!! Musíme dál. Potkáváme malou tlupu Podzemníků a bojujeme s nimi. Podařilo se nám zahnat je. A milé překvapení. Potkáváme poustevníka (posledního člena předešlé výpravy), který si už moc nepamatuje, ale občas si na něco vzpomene. S jeho pomocí jsme postupem času ztjistili, že k labyrintu šli přes místo, kde byly sítě a zákeřní pavouci, přes bažinu atd. Málem bych zapomněl, že jsme se rozdělili do tří takových skupin: čaroděj, hraničář, bojovník. Taky jsme byli v labyrintu Podzemníků a cestou k němu jsme ještě prošli tajemným lesem, který hlídá zlý duch, a sbírali jsme různé předměty nutné pro vstup do labyrintu. V labyrintu jsme našli šifru, krvácejícího člověka, kterého jsme ošetřili (ukázal nám cestu), a knihu od Toraxe. Byl tam jeden háček, kniha byla pevně připevněna k oltáři. Budeme muset použít šifru. V té bylo napsáno něco ve smyslu: “spojte tři bratry” (každá družina našla jednu věc)(vidličku, nůž, lžičku). Tak jsme je poslední ráno spojili a kniha byla naše. Ale musíme ji ještě předat kouzelníkům. No, nicméně všechno dobře dopadlo. Podzimní tábor byl velice pěkný. Pozor: byli jsme i na bazéně.