Šostýn 6.4.2024
Rok se s rokem sešel a vydali jsme se na téměř už tradiční výpravu do Kopřivnice na hrad Šostýn. Věrka šla zkušeně poprosit řidiče autobusu o zapnutí klimatizace, takže jsme překonali všechny zatáčky a kruhové objezdy bez ztráty kytičky. Ještě cestou od nádraží děti prozkoumali tajemné podzemí (schody do sklepa) místní školy. Cestu jsme si zpestřili chozením po kládách a po chvíli pochodu už jsme kolem rybníku dorazili ke zřícenině hradu. Ač občas někdo utrousil, že už nemůže, na Šostýn se vyšplhali hbitě všichni a pod vedením Věrky se dali do průzkumu pozůstatků komnat. Posílení obědem se společně Slůňata pustila do stavby zdi – kameny nosili poctivě všichni a výsledek stál za to. Zvířátkem výpravy byl mlok, kterého jsme objevili ve spáře v hradbách. Ještě nás čekal výstup na Bezručovu rozhlednu, ze které se nám otevřel krásný výhled do okolí. Ostrý sestup byl pak odměněn dlouhým a dostatečným čištěním potoka (klacek+voda+bahno=šťastné dítě). Ještě nám zbývalo dojít na vlak a v Ostravě pak předat děti rodičům.
