Výprava za sněženkami
24. března 2018
Sobotní ráno slibovalo krásný den. Autobus nás dovezl do Polanky, kde začalo dobrodružství objevování probouzející se přírody. Hned u prvního rybníka začal sběr přírodnin, a hlavně, kopřiv na jarní čaj. Každý si vyndal připravený sáček a sbíral, co se dalo. Sluníčko nabíralo na síle a my si naplno užívali jeho paprsků, obdivovali kačeny na rybníce, racky nad ním, zkoušeli, co udělá kámen hozený do vody, zda se nám na dlouhý rákos nechytí ryba. Nezůstalo jen u obdivování přírody. Přilehlá trať udělala radost všem milovníkům železnice. Ode dneška už všichni ví, co je to kotvice. Dokonce víme, že se může zachytit labuti do kožichu. Na louce jsme popustili uzdu fantazii a zahráli si na hladové dynosaury, kteří vojákům jedli z ohrádky ovečky. V lese už na nás čekalo to, na co jsme se celou dobu těšili. Tisíce, možná snad miliony sněženek, které vyrašili zpod listí a poskytli všem úžasnou podívanou. Závěr výpravy byl vskutku strhující. Začalo to nevinně. Úzká pěšinka křižující naši cestu. Po průzkumu vyšlo najevo, že je to bobří stezka! Na jednom konci končila skluzavkou do řeky a na druhém ve slepém rameni. Poděl ní ohryzané stromy a rozhodně žádné proutky. Některé by daly zabrat i svalnatému dřevorubci. Každý z nás si, dokonce, odnesl minimálně jeden bobří meč pro sebe a ještě jeden pro bráchu či pro sestřičku. Výpravu jsme zakončili vyprovozením zimy, tedy hozením morany do řeky.
